Tento týden patří TRIATLONU

Ve čtvrtek 18. srpna odstartuje v olympijském Riu závod mužů. Dva dny poté, tedy v sobotu 20. srpna, pak závod žen.

Jaká je dosavadní historie triatlonu na Olympijských hrách v řeči čísel? (zdroj triathlon.org)

5 – triatlon se na olympijských hrách představí letos již popáte. Do rodiny olympijských sportů se tak již nesmazatelně zařadil.

173 – rakouská Kate Allen vybíhala takřka tři minuty, přesněji 173 sekund za v tu chvíli ještě vedoucí závodnící v Aténách 2004. Přesto se nakonec stala olympijskou vítězkou.

67 – největší vítězný rozdíl v cíli závodu vytvořila Emma Snowsill v závodu žen v Pekingu 2008. Druhá v pořadí zaostala o 67 sekund.

57 – pro tolik závodníků bude Rio olympijským debutem. 36 pak bude závodit pod pěti kruhy podruhé, 13 potřetí a 4 dokonce počtvrté.

54 – tolik národů se představilo do v dosavadní historii triatlon na olympijských hrách. Rio rozšíří dosavadních 48 o Ázerbájdžán (Rostislav Pevtsov), Barbados (Jason Wilson), Izrael (Ron Darmon), Jordánsko (Lawrence Fanous), Norsko (Kristian Blummenfelt) a Puerto Rico (Manuel Huerta ).

40 – průměrná doba odstupu vítěze závodu v sekundách po úvodní plavecké části. Plaváním závod prostě nekončí…

34 – je nejúspěšnější startovní číslo. S tímto číslem startovali Emma Snowsill (zlato v Pekingu), Magali di Marco Messmer (bronzu v Sydney) a Susan Williams (bronzu v Aténách).

23 – Austrálie, Velká Británie a Spojené státy mají každý 23 záznamů v triatlonu olympijské historii. Tyto země – triatlonu zaslíbené – bude zastupovat i v Riu vždy 6 sportovců.

21 – nejmladšímu startujícícmu Tyleru Mislawchuck (CAN) je v současnosti 21 let. Jediný den po závodě oslaví své 22. narozeniny

12 – medaile byly rozdělovány mezi různé národy, celkem ale 12 doposud takto dekorovaných. Sedm různých zemí získalo zlato, Švýcarsko je však jedinou zemí, která získala dvě zlaté medaile (Brigitte McMahon v Sydney a Nicola Spirig v Londýně).

9,5 – to je průměrný odstup mezi prvním a druhým mužem v cíli. U žen je toto číslo 19. Tak vyrovnané je startovní pole.

7 – celkem čtyři ženy a tři muži figurující na startovní listině pro Rio získali medaile v předchozích hrách – Nicola Spirig (SUI), Lisa Norden (SWE), Emma Moffatt (AUS), Erin Densham (AUS), a Alistair Brownlee (GBR ), Jonathan Brownlee (GBR) a Sven Reiderer (SUI).

5 – to je počet medailí pro Austrálií v součtu olympijské historie. O toto číslo se postaraly ženy – jednu medaili v Sydney, Athénách a Londýně a dvě v Pekingu.

4 – čtyři národy dokázali získat  na jedněch hrách dvě medaile – švýcarská Brigitte McMahon a Magali di Marco Messmer v Sydney, za Nový Zéland Hamish Carter a Bevan Docherty v Aténách, australská Emma Snowsill a Emma Moffatt v Pekingu a za Velkou Británii bratři Alistair Brownlee a Jonathan Brownlee v Londýně.

3 – počet dvojnásobných mistrů světa mezi ženami startujích v Riu. Helen Jenkins (2008, 2011), Emma Moffatt (2009, 2010) a Gwen Jorgensen (2014, 2015).

2 – Austrálie a Nový Zéland jsou jediné dvbě země, které mají kompletní sbírku olypijských medailí.

1 – zatím jediná žena, která získala medaili na olympijských hrách již jako maminka je švýcarka Brigitte McMahon. Druhou by se mohla stát letos Nicola Spirig

0 – nula sekund, nula desetin i nula setin. To byl rozdíl  mezi Nicolou Spirig a Lisou Norden v závodě žen na londýnských hrách. O vítězi rozhodla až cílová fotografie.