ČP v olympijském triatlonu 2016 – dobojováno.

Závody sice ještě nekončí – máme před sebou ještě EP v chorvatském Zagrebu a MČR v duatlonu, dálkoplazové mohou ještě připisovat body na Doksymanovi – domácí pohár, alespoň co se olympijského triatlonu týče, se stal již historií. Stejně jako jarní pohár v aquatlonu.

ČP v aquatlonu.

Nutno přiznat, proti rokům minulým (snad až na poněkud rozpačitý závod v Brně) se letošní ročník povedl. Ku prospěchu věci byly určitě v jeho průběhu neměnná pravidla, až na vyjímky běhy mimo atletické ovály v městských parcích, gunderssen na startu… Svůj účel – tedy rozjezd před hlavní závodní sezonou tedy splnil. V poháru šlo ale samozřejmě i o body a žebříčky celkového hodnocení.

Jáchym a Matyáš – hlavně prvně jmenovaný získal bronz z MČR, dorůstající naděje. Oba se předvedli jak v Jablonci, tak v Praze v dobrém světle.

Martin – překvapivě předváděl vcelku velmi solidní výkony.

Vojta – věkově rovněž v kategorii, která český pohár ještě hodnocen nemá. To ho ale čeká už příští rok… Ne, že by se v tomto věku „lámal chleba“, výsledky už přeci jen předpokládají určitý tréninkový objem. Mezi vrstevníky se, nicméně, přesto neztratil ani letos. Je tedy na čem stavět.

Anička – osmá v celkovém pořadí. Závody si dokázala užít se vším všudy, což je to nejdůležitější. Radost a úsměv přenášela i na ostatní.

Eliška - celkově pátá, mezi 2004-kami dokonce druhá. Máme se proto asi napřesrok na co těšit. Snad to pro ni bude dostatečně velkou motivací.

Matěj - v konečném pořadí ČP bronz. Lze tedy říci stručně – splněno.

Pája s Terkou – rozdělili si mezi sebe šesté (Terka), resp. sedmé místo (Pája).

Pepa – v součtu mezi juniory druhý.

přidali se v některých závodech i Honza s Márou.

Mezi 27 kluby, které získali nějaké body alespoň v jednom ze šesti hodnocených závodů, skončil náš klub byť na nepopulárním, ale přesto skvělém čtvrtém místě.

ČP v olympijském triatlonu.

Organizačně – jak jednotlivé závody, tak pohár jako takový – zůstal Český pohár v olympijském triatlonu značně, značně za očekáváním. Mírně řečeno. Jak ze strany pořadatelů (vyjma snad jen K. Varů), tak ze strany ČTA. Nicméně, bojovali jsme:

Anička – ač mladší z dvou-ročníku 12/13-letých, skončila celkově na desátém místě. Byla znát, hlavně zpočátku, určitá nervozita a nevyzávoděnost. S postupem času šla nervozita stranou a výkony nahoru. Lze proto napřesrok předpokládat útok na medailové pozice. Odhodlání a chuť do závodů ji nechybí.

Eliška – jen o dvě příčky za Aničkou. S postupem sezony konečně začala přidávat na bojovnosti a odhodlání. Zjištění, že bez toho se medaile nerozdávají, je ten nejdůležitější krok, který letos udělala. Ačkoli to dle výsledků nevypadá, poslední závod byl i tím nejlepším. Stejně jako Anička tak může již teď vyhlásit atak na přední pozice. Obě totiž zůstávají věkově v kategorii mladších žáků.

Matěj – ambice nekonec sice nenaplněny, ale vyhrát ČP chtělo prostě víc kluků. Ročník 2003 se zatím navíc profiluje jako ročník hodně, hodně silný. Nepovedené MČR zhatilo plány dokonce i na bronz, takový je holt někdy sport, rozhodně se ale není za co stydět. Skvělé čtvrté místo v opravdu nabité konkurenci.

Terka – přes hodně nešťastné zranění těsně před prvním startem se do sezony nakonec dostala. Brala výborné čtvrté místo z MČR. Jeden chybějící závod z nutných čtyř bodovaných ji bohužel odsunul až na celkově 12. místo (první mezi těmi, kteří mají jen tři započítané závody). Uvidíme na co to bude nakonec stačit v následujícím cyklu SCM. V závodech letos dokázala, a to především sama sobě, že má na to závodit i s těmi úplně nejlepšími.

Pája – pauzu z důvodu zranění si vybrala během zimy. Do sezony vstoupila řadou nepohárových závodů (myšleno mimo ČP), což ve výsledku přineslo vygradování formy až do závěrečného podniku ČP v Brně, kde skončila druhá, hned za famózní Bětkou Hruškovou. V celkovém pořadí ČP třetí místo, tedy BRONZ.

Pepa – první sezona v triatlonu a tím i v závodech ČP. Vymačkal z toho naprosté maximum, velmi solidní 7. místo a především obrovskou kupu zkušeností. Cíl jednoznačně splněn.

Závodu v Plzni se zúčastnil, a to i přes penalizaci výborně, i Mára.

Jako klub jsme skončili v Top ten.

Otázkou zůstává, jak bude vypadat ČP v olympijském triatlonu v příštím roce. Nedojde-li k radikálním změnám, což ovšem předpokládá i stejně radikální řez ve vedení ČTA na pozicích za ČP zodpovědných, je k zvážení, zda nenasměrovat svoje závodní aktivity např. na pohár v sousedním Rakousku a u nás si vybrat jen ty, které skutečně stojí za to. Destinacemi, ač za hranicemi, jde o závody dokonce mnohdy blíž, než některé závody v Čechách. Organizací, zázemím, nakonec i konkurencí na startovní čáře jde většinou o několik řádů vyšší level. Kdo na ně jezdí, ví… Závody si totiž chceme v prvé řadě pořádně užít, odvážet si nejen body a medaile, ale především zážitky a úsměv na tváři. Proto to děláme…

Uvedená umístění jsou vytažena z oficiálního portálu czechtriseries.cz … chaos, který tyto výsledky provází (a to naprosto bezútěšně už tři roky !!!) nemám již sílu komentovat… Skutečné pořadí, nechť si zřejmě každý dopočítá sám. Ostatně – stačí na to jednoduchá excelovská tabulka.