Jak a proč „kompresy“.

Jak to je vlastně s funkcí populárních a také i velmi módních kompresních podkolenek a návleků.

Mají skutečně nějaký vliv na sportovní výkon, regeneraci nebo jde jen o placebo-efekt ve smyslu „víra tvá tě uzdravuje“ …

 

Výrobci kompresních návleků udávají několik přínosů používání kompresních podkolenek

-          zvýšení průtoku krve při zátěži i po ní a z toho vyplývajícílepší okysličení svalů, lepší odvod produktů metabolické výměny vč. kyseliny mléčné

-          snížení svalových vibrací

-          zpevnění svalů, prevence zranění (vč. mikrotrhlin), omezení vlivu otřesů a rázů při běhu

 

Stručně, ale velmi dobře to popisuje níže uvedený článek:

Ondřej Vojtěchovský | 21.05.2009 | www.behej.com

 Na českém trhu nabízí kompresní podkolenky řada značek. Výrobek má podpořit výkon běžce, chránit lýtko před otřesy a ještě urychlit dobu následné regenerace svalů. Pro behej.com nyní některé modely testuje čtveřice skvělých vytrvalců, abychom se pokusili na vlastní „kůži“ověřit argumenty prodejců. Mezitím jsme se zeptali Ondřeje Vojtěchovského na názor sportovního lékaře a trenéra.

Nespornou výhodu kompresních podkolenek pro běžce vidím v jejich funkci podpůrného závěsného aparátu svalů lýtka. Otřesy při došlapu –zvlášť při běhu po tvrdém podkladu, v méně tlumících závodních botách nebo u běžců s horší technikou – výrazně a hlavně bez přínosu pro výkon namáhají svalové vlákno. Opora v podobě komprese tu bude rozhodně jak zlepšovat výkon, tak subjektivně i objektivně snižovat únavu.

 Vliv podkolenek na cévní zásobení je už z teoretického pohledu daleko složitější a spornější. Nerad bych zasahoval do subjektivního hodnocení funkčnosti jednotlivých hodnotitelů, spíš se chci zaměřit na posouzení teoretických principů, na základě kterých deklaruje funkci výrobce a prodejce. Ten jako první vyzdvihuje zlepšení krevního průtoku dolními končetinami a ilustruje to na přirovnání s rozšířením cévního řečiště z dvouproudové silnice na čtyřproudovou dálnici. Podívejme se, zda je to fyzikálně a fyziologicky vůbec možné.

Kompresní podkolenky fungují tak, že rovnoměrně stlačí měkké tkáně od špiček prstů po podkolenní jamku tlakem 20 – 30 torrů (mmHg). Tento tlak působí na všechny tkáně v dané oblasti, tedy i na cévy (tepny), kapilární síť a žíly povrchového systému. Z fyziky i z praxe víme,že tlak působící zvenčí na stěnu pružné trubice nevede k jejímu rozšíření ale zúžení – pokud není vyrovnán dostatečným protitlakem zevnitř. Tento nutný dodatečný protitlak je vlastně odporem navíc, který trubice proudící tekutině klade.

V krevním oběhu můžeme základní odpor změřit velmi jednoduše – je jím diastolický krevní tlak (v obecném povědomí tzv. „dolní“).Diastolický tlak je normální v rozmezí zhruba 70 – 90 torrů v klidu, při zátěži v podobě běhu nebo jízdy na kole může být dokonce i nižší, protože rozšíření průřezu kapilárního řečiště vede k poklesu periferního odporu a tedy i tlaku.

Pokud nasadíme kompresní podkolenku, její kompresní tlak se přičte k základnímu napětí ve stěně cév, periferní odpor neklesne, ale stoupne, a rozhodně tedy nedojde k rozšíření o dva silniční pruhy, ale spíš o zúžení stávajících pruhů o čtvrtinu až třetinu (70 –90 torrů základního odporu + 20–30 torrů komprese).

Tedy došlo by, kdyby nebylo tělo chytřejší než ti, kteří se ho snaží podobnými metodami vylepšovat. Je totiž velmi pravděpodobné, že ve svalovině cév dojde na základě zpětné informace o přílišném periferním odporu k dalšímu poklesu napětí, kterým se uměle vytvořený vyšší tlak eliminuje a nastane stejná situace jako bez komprese. V opačném případě by muselo srdce zvýšený periferní odpor vyrovnávat usilovnější prací s větší spotřebou kyslíku, což není dobré ani pro srdce, ani pro sportovní výkon. Na tomto principu tedy kompresní podkolenky rozhodně fungovat nebudou.

Autor propagace podkolenek se zřejmě inspiroval léčbou křečových žil (varixů) a bércových vředů, kterou ale nepřesně pochopil. V této léčbě jde o něco jiného – podepřít defektní cévní stěnu, která sama dostatečný žilní tlak neudrží, deformuje se a vytváří výdutě,nahradit funkci vadných takzvaných perforátorů (ventilových spojek mezi hlubokým a povrchovým žilním systémem) a zvýšit tlak v podkožním vazivu a tím zabránit hromadění tekutiny a otokům. Některé z těchto mechanismů může kompresní podkolenka účinně suplovat, jiné nikoliv.

Jako první můžeme uvažovat podporu defektní žilní stěny u varixů. Tady je její účinnost více než sporná. Podle lékařů zabývajících se léčbou cévního systému musí být účinná proti-varikózní bandáž aplikovaná se stejnoměrným tlakem od špiček prstů až po tříslo. Jinak hrozí, že se varixy v místě nižšího tlaku vyvalí o to více, o co jsme je jinde potlačili. Zejména je na to náchylná oblast podkolenní jamky, kde i hluboký žilní systém vystupuje do řídkého podkožního vaziva.

Velmi nešťastně v této oblasti působí především manžeta podkolenek, ať již klasických „lékařských“ nebo sportovních. Vytvoří v podkolenní jamce tlakový předěl, nad kterým se sloupec tekutiny v žilním systému zadrží jak voda nad přehradou. Z tohoto důvodu mají lékaři na jakékoliv podkolenky těžkou alergii a kompresní podkolenky by jako prevenci křečových žil zřejmě nedoporučili.

Naproti tomu perforátory, žilní spojky fungující mezi povrchovým a hlubokým systémem žil a podporující takzvanou svalovou žilní pumpu, se nalézají pouze v oblasti od kolene dolů. Pokud jsou defektní, pokud v nich chlopně fungující jako jednocestný ventil netěsní a propouštějí krev i obráceně z hlubokého do povrchového systému, tvoří se varixy i při jinak nedefektní žilní stěně. V takovém případě je použití vnější komprese přínosem.

Nejcitelnější přínos kompresních podkolenek vidím ale zvýšení tlaku v oblasti podkožního vaziva a tím v prevenci otoků. Překrvení pracujících dolních končetin a zvýšená propustnost cévní stěny v průběhu sportovního výkonu s sebou za normálních okolností nese zvýšené hromadění tekutiny v oblasti řídkého podkožního vaziva, tedy to, co známe pod pojmem otoky.

Pokud v průběhu výkonu vnější kompresí zvětšíme tlak v podkoží, tekutina se do něj jednoduše řečeno nenacpe a pokud ano, bude promptně a razantně vytlačována zpět do žilního systému. Fáze překrvení přetrvává i mnoho hodin po namáhavém výkonu a jejím důsledkem jsou po-zátěžové otoky lýtek a chodidel, které vytrvalci všeho druhu dobře znají a příliš nemilují. Celá situace se ještě zhorší, pokud zároveň zhoršíme žilní odtok z oblasti – typicky ohnutím nohy v koleni a stlačením stehna při sezení.

Pro dlouhé cesty na závody a ze závodů automobilem, při práci u počítače nebo při cestách letadlem – tady všude mohou být kompresní podkolenky opravdu vítanou pomocí. Méně učebnicovou, ale docela typickou příležitostí pro docenění užitečnosti kompresních podkolenek je po-tréninkové či po-závodní posezení v restauračních objektech, spojené s mohutnější konzumací piva způsobujícího otoky nohou i bez předcházející zátěže. After-party závodů nebo večerní debaty na tréninkových kempech mohou tedy mít o něco menší následky na výkonnost než doposud…

Pokud bych tedy shrnul – kompresní podkolenky rozhodně mohou snížit únavu zmenšením otřesů při běhu, zmenšením po-zátěžových otoků nebo kompenzací nefunkčních perforátorů. Zlepšení prokrvení a s tím související zásobení kyslíkem a eliminace laktátu jsou více než sporné a použití kompresních podkolenek při křečových žilách je spíš nevhodné.

 

 

Co z toho tedy vlastně vyplývá:

-          používání kompresních návleků je nejen módní, ale má i své praktické opodstatnění

-          pro podporu okysličení svalů, lepší látkovou výměnu vč. lepšího odvodu laktátu stejně jako prevenci křečí při sportovním výkonu je vliv vnější komprese minimálně sporný

-          používání kompresních návleků pro prevenci zranění stejně jako pro zmírnění vlivu otřesů způsobených dopady na tvrdý povrch a nedokonalou technikou běhu je smysluplné

-          používání kompresních návleků pro podporu regenerace po sportovní zátěži je opodstatněné

 

Doporučení:

-          kompresní návleky používejte. Nejprve jen pro lepší regeneraci, později ev. pro podporu při delších nebo intenzivnějších běžeckých trénincích na tvrdém povrchu

-          pro regeneraci je třeba použít návleky ihned po tréninku, tj. cca max. do dvou minut (ze stejného důvodu jako je nutné do stejné doby po intenzivní zátěži zahájit vyklusání, uvolnění a strečink)

-          je nutné používat správnou velikost, rozměr a sílu komprese (pozor: vše má svoji životnost)